Láska přes internet – film z minulého století, nebo fenomén dnešní doby?

Víte, jak vás – mé milé čtenáře – na konci každého článku vyzývám, abyste mi napsali své zkušenosti, nebo náměty na další témata… Světe div se, vy vážně píšete. 😲

Musím říct, že je to skvělý pocit, když dorazí hodnocení textu nebo inspirace na nový článek. Připadám si jako internetová celebrita (až se občas bojím venčit psa, aby na mě venku nečekali paparazzi). 📸 Po každé pochvale si na oslavu otevřu nejhodnotnější láhev, co doma mám, což obvykle bývá Pilsner Urquell (je to totiž nejlevnější způsob, jak si připadat jako úspěšný autor). 🍺

Dnes se budu věnovat jednomu dotazu, který mi došel na Threads: "Může vzniknout láska v kyberprostoru?" 💻❤️

Ne – nebudeme se bavit o situaci, kdy si "píšeme" s osmnáctiletou kanadskou modelkou a netušíme, že nám odepisuje šedesátiletý Senegalec žijící v Moskvě. 😳 Řeč bude o skutečných vztazích, které začaly online.

Zajímavé je, že mi tahle otázka dorazila chvíli poté, co jsem viděl reprízu filmu z roku 1998 – Láska přes internet. Bylo neuvěřitelné, jak dlouho si v něm hlavní protagonisté psali, aniž by se viděli. Přijde mi, že dnešní svět by to vzal zkratkou:

1) On by ji nejpozději v druhé zprávě poslal dickpic. 📱

2) Ona by ho ghostla. 👻

3) On by napsal na socky: "Ženy už nejsou takové, jaké byly. Normální chlap se nemá kde seznámit." 🙄

4) Konec a titulky. Z dvouhodinového filmu máme třicetivteřinové reelsko. 🎬

No nic, pojďme to trošku zeserióznit… Máme totiž kvalitní vědecké práce, které se tématem online seznamování zabývaly… 🔬

Začněme u studie od Anderson & Emmers-Sommer. Ta ukázala, že pro spokojenost ve vztahu jsou zásadní – intimita, důvěra a komunikace (že oběma chutná carpaccio zkrátka nestačí). 🥩

Podle mě si místo seriózního výzkumu pustili Lásku nebeskou. Po jejím zhlédnutí totiž člověk dojde ke stejnému závěru. Nedovedu si jinak vysvětlit, že jako zdroj pravého vztahu nevyšla hypotéka a společný účet na Netflixu. 💳📺

Každopádně z výsledku studie lze usuzovat, že pro opravdovou lásku byste měli naplnit všechny tři uvedené body a ta intimita na internetu? No, úplně to není ono. I když jistá Lana Rhoades prý na ní vydělala nemalý balík. 💰

Takže jako počátek vztahu ano, ale… o lásce se po pár zprávách na IG mluvit nedá, ani když neposlal žádný nevhodně osobní snímek a ona nezačala pomlouvat svého ex. 😏

Seznamování na internetu s sebou navíc přináší i jistá úskalí. Joseph Walther popsal, že máme tendenci si protějšek na druhé straně idealizovat. Tři zprávy, stejný náhled na jeden problém a už slyšíme svatební pochod, ač na druhé straně sedí chlap, co nechává prkýnko nahoře a smrká do rukávu. 💍

K pocitu hlubokého propojení vede podle Walthera to, že u obrazovky notebooku dokážeme být otevřenější než tváří v tvář. Přes Messenger jsme schopni sdílet téměř cokoliv, jenže pak se sejdeme a… nastane ticho. 😶 Oba totiž umíme psát romány a používat GIFy, ale při pohledu z očí do očí dochází slova jak peníze městské kase před volbami. 💸

Barry Schwartz (autor The Paradox of Choice) přišel s myšlenkou, že nám internet a seznamovací aplikace pokřivují pohled na výběr protějšku. Pořád máme pocit, že o jedno swajpnutí dál čeká někdo lepší (přitom tam je třetí falešný profil našeho partnera). 📱

Internet z nás udělal děti v hračkářství – cítíme, že vysněná hračka je ještě o poličku dále, abychom nakonec odešli s plastovou lopatkou, co jsme viděli hned u vstupu. 🧸

Na Tinderu nejčastěji hledáme někoho distingovaného, kdo miluje zvířata, dobrodružství a není s ním nuda. A když máme dojem, že jsme našli spřízněnou duši, netušíme, že nám odepisuje jedinec, co zrovna přežvykuje rohlík na záchodě a přemýšlí, jestli se konečně pustí do něčeho tak nebezpečného, jako je výměna prasklé žárovky. 💡

Každopádně výzkumy nám ukazují jednu věc. Seznamování na internetu dnes není exotická záležitost. Je nedílnou součástí našich životů jako objednávka pizzy po telefonu. 🍕 Dnes už nehrají prim romantické pohledy v kavárně ani nejistá žádost: "Můžu poprosit o telefonní číslo? Nebo rovnou o ruku?"

Dnes vztah začíná po kalbě, kdy ve dvě ráno lajknete holce od vedle fotku na Instagramu. 🍻📱

A na úplný závěr jeden vědecký paradox. Sharabi v roce 2024 zjistila, že manželství, jež vznikla online, vykazují nižší spokojenost. Prostě důvěrné dopisování a sdílení nejtajnějších přání stále nedokážou porazit vztah, který začal tím, že jste se probudili úplně na mol, vedle nekonkrétní osoby, na jejíž jméno si ne a ne vzpomenout. 🤦

A teď ten paradox – John Cacioppo a jeho kolegové zjistili, že manželství, která vznikla po online seznámení, mají nižší rozvodovost. 🤔

Takže vědci nám říkají, že ti méně šťastní se méně rozvádějí. Proč? Netuším. Možná jsou jen líní znovu vyplňovat profil na Tinderu. 😂

Když si to shrneme – po dvaceti letech výzkumů máme výsledek: "Některé vztahy z internetu fungují a některé ne." Děkujeme za investované granty a posíláme klíčenku… 🔑

Vědci nám naznačují, že webový prostor může dát lásce základ, ale ten hluboký cit vzniká až při osobním setkání. Do té doby se bavíme spíše o sympatii, která může vycházet z mnoha mylných předpokladů… A mně se chce říct: "Díky Bohu za to." Tady mezi řádky také vypadám vtipnější, mladší a vlasatější, jakmile se ale potkáme naživo… No nic, buďte rádi, že jsme se nepotkali, realita totiž nemá filtry. 😎

Přátelé, děkuji, že jste se mnou a obzvláště za každou zpětnou vazbu. ❤️

Pokud vás něco dalšího zajímá nebo se chcete pochlubit příběhem, jak vznikl váš vztah, napište mi na muzudal@post.cz, nebo mě najdete na FB, IG a Threads.